Mačeta ma niekoľkokrát zachránila
Rozhovor pro slovenské čtenáře
Cestovateľ LEOŠ ŠIMÁNEK (74) zažil neskutočné dobrodružstvá. Cestoval a prešiel sám, len
v nostalgických topánkach – pionierkach, Ameriku
od ľadového severu až po najjužnejší cíp, stretol sa
s Indiánmi, ktorí vďaka nemu videli prvýkrát v živote belocha, postavil v kanadskej divočine veľký zrub, kde
strávil niekoľko rokov, ocitol sa sám na opustenom ostrove, kam ho vysadili pašeráci, s deťmi na člne oboplával
pobrežie Aljašky, dostal sa do miest, ktorých sa ešte pred pár desiatkami rokov nedotkla civilizácia. A hovorí,
že nech cestujete naprieč Amerikou alebo Ruskom, vždy je oveľa lepšie na vidieku ako v mestách.
Dárkový poukaz
k ubytování v Růžové chalupě u Šimánků
Využíjte darkového poukazu. Pro jakoukoliv příležitost bude krásným překvapením!
Pro více informací:
www: www.ruzovachalupa.cz,
e-mail: lenka.simankova@rtyne.net,
telefon: +420 777 333 750
Po stopách kanibalů i Jacka Londona
Rozhovor
Cestovatel LEOŠ ŠIMÁNEK (74) je dobrodruhem do morku kostí. Zažil tolik dobrodružství, že jsme se rozhodli s ním
pořídit po vyprávění o Americe (vyšlo v prosincovém TÉMA) ještě další
o tom, jak žil dlouhé měsíce s kanadskými indiány, splavil tam nejdivočejší řeky a strávil nádherná léta ve
srubu. A také jak se v Pacifiku setkal s civilizací nepolíbenými kmeny, s vysloužilým kanibalem s šesti
manželkami, a i díky svému kuchařskému umění na plachetnicích doplul na místa, která ještě před pár desetiletími
byla panensky čistá. A též o tom, proč je nejlepší cestovat sám.
Mačeta mě několikrát zachránila
Dobrodružná cesta Amerikou, Ruskem i mrazivým severem
Cestovatel LEOŠ ŠIMÁNEK (74) zažil neskutečná dobrodružství. Cestoval a projel sám jen v nostalgických botách
pionýrkách Ameriku od ledového severu až na nejjižnější cíp, setkal se
s indiány, kteří díky němu uviděli poprvé v životě bělocha, postavil v kanadské divočině velký srub, kde strávil
několik let, ocitl se sám vysazený pašeráky na opuštěném ostrově, s dětmi na člunu obeplul pobřeží Aljašky,
dostal se do míst, kterých se ještě před pár desítkami let nedotkla civilizace.
A říká, že ať cestujete napříč Amerikou nebo Ruskem, vždycky je mnohem lépe na venkově než ve městech.
Život plný dobrodružství. Kolik knih vydal během čtyřicetiletého putování cestovatel Leoš Šimánek?
hradec.rozhlas.cz
PF 2021
Novoroční přání – POUR FÉLICITER 2021
Tajemství Růžové zahrady
Příloha MF Dnes
Zápraží z kamenů, špaletová okna, zdobná fasáda či sedátka u vstupu, na nichž sedávali
sedlák se selkou – statek jako z pohádky se dostal právem na seznam chráněných objektů
lidové architektury. Takřka dvě stě let starému hospodářskému stavení se říkalo U Floriána podle sošky
patrona hasičů ve štítu.
Jméno
,Růžová chalupa u Šimánků‘ mu vymyslela Lenka. S barvou fasády nemá nic společného, připomíná
jen, že penzion obklopený růžemi, květinami a stromy je rodinný. Podle zdrojů z památkového
úřadu bývala kdysi fasáda šedobílá. Lidé si pomáhali tím, že do vápna přimíchávali saze, aby chalupy
nebyly jen čistě bílé. Nynější kombinace odstínu do červena a bílé navazuje na vzhled ze sedmdesátých
let 20. století, kdy stavení koupili Lenčini rodiče a začali s rekonstrukcí trvající s přestávkami
dvacet let.
V dlouhé historii statku se vlastníci moc nestřídali, a i přes různé úpravy se povedlo mu
uchovat autentický vzhled. Rodina Lenky Šimánkové je s místem spojená desítky let. Po smrti
prvního statkáře zůstal dům roky opuštěný, následující majitelé tu hospodařili až do půlky minulého
století.
„O bezdětnou hospodyni se starala moje prateta Anna. Majitelka chtěla nemovitost odkázat farnosti, což nebylo za bývalého režimu možné. Proto ji převedla na svoji, rovněž bezdětnou pečovatelku s podmínkou, že peníze z prodeje jednou věnuje na opravu zdejšího kostela. Dřevo na střechu zvonice ve Rtyni zaplatila tudíž prateta a moji rodiče, kteří od ní zchátralý kamenný statek koupili,” vypráví úvodem Lenka. »
Dopis čtenářům
Nová kniha Život plný dobrodružství — Světem křížem krážem
Vážení přátelé,
právě vyšla moje kompletní autobiografie s barevnými obrázky pod titulem ŽIVOT PLNÝ DOBRODRUŽSTVÍ: Světem křížem krážem.
Letos na jaře jsme se setkali – manželka Lenka a já – s mými bratry, sestrou,
švagrovými a švagrem na chalupě ve Rtyni v Podkrkonoší, kterou jsme zdědili po Lenčiných
rodičích.
Zde jsem jim líčil zážitky jak z dětství a mládí, tak i z následných cest a expedic po celém světě, které jsem zprvu podnikal sám a později s celou rodinou. Když jsme po čtyřech dnech strávených na chalupě se sourozenci loučili, přišel za mnou můj starší bratr a řekl: „Podivuhodné je, že jsi přežil všechno to, co jsi zažil!”
Naše vyprávění jsem později zpracoval knižně formou rozhovoru – stylem zcela neobvyklým. Barevné fotografie na každé straně knihy dodávají čtenáři konkrétní vizuální představu.
Kniha je to vázaný výtisk na kvalitním křídovém papíře, má formát 18 × 25 cm, 160 stran a 120 barevných fotografií. Za běžnou cenu 398 Kč je možné knihu objednat v mém internetovém knihkupectví nebo e-mailem: leossimanek@rtyne.net
Knihy, na přání s mým osobním věnováním, budou zaslány na dobírku – balné a poštovné již tradičně hradím sám.
Předem bych se chtěl poděkovat za případnou objednávku a zároveň bych Vám rád nabídl i některou z mých předešlých knih, které do detailu popisuji ve výše uvedeném internetovém knihkupectví.
Srdečně Vás společně s manželkou Lenkou zdraví Leoš Šimánek
Nabídka výroby nástěnných kalendářů 2021
ÚŽASNÁ PŘÍRODA SVĚTA
Na rok 2021 jsem připravil možnost vyrobení velkého barevného kalendáře s umístěním loga objednavatele či jiné reklamy jak na jeho titulní a zadní straně, tak i na každém ze dvanácti listů.
Zobrazit celý kalendář v PDF [3.9 MB]
Kalendář má na titulu velkoplošnou fotografii z národního parku Glacier Bay na Aljašce. Na každém ze dvanácti listů je jedna z mých nejlepších fotografií z cest a expedic po celém světě s detailním popisem.
Kalendář je barevný, má formát 35×50 centimetrů s velkým přehledným kalendáriem se svátky a jmeninami běžnými i méně známými. Bude vytištěn na kvalitním křídovém papíře (150 gr/qm), opatřen kovovou spirálovou vazbou s úchytem na zavěšení, pevnou zadní stranou a zabalen v průhledné ochranné fólii.
Cena 160 Kč / kus plus DPH vychází z nákladu 400 kusů – při vyšším nákladu cena procentuálně klesá, při nižším naopak stoupá. Kalendáře mohou být vyrobené během jednoho měsíce a rád je osobně dodám na libovolné místo v České republice. Jakékoliv otázky rád hned zodpovím – na e-mailu: leossimanek@rtyne.net
Chalupa obrostlá růžemi
Časopis DŮM&Zahrada Speciál
Hospodářskému stavení, k němuž patřily pole a lesy, se původně říkalo u Floriána podle sošky
patrona hasičů ve štítu. Dle zdrojů z památkového úřadu bývala fasáda kdysi šedobílá. Lidé si totiž
pomáhali tím, že do vápna přimíchávali saze, aby chalupy nebyly jen čistě bílé.
Skoro dvě století starý statek však potřeboval opravit, včetně řady detailů. Zápraží poskládané z kamenů, špaletová okna, zdobná fasáda. Ostění z pískovce z nedalekého lomu či originální detail – sedátka u vstupu, na kterých sedávali sedlák se selkou.
Budova byla zařazená na seznam chráněných objektů lidové architektury, takže vše sledovali památkáři. Na fasádu povolili použít kombinaci oranžové a bílé, která navazuje na vzhled ze sedmdesátých let 20. století. Dávno zmizely chlévy, rodinný penzion obklopují růže, květiny a stromy. Díky květům si statek vysloužil nové jméno, které vymyslela majitelka Lenka: „Růžová chalupa u Šimánků”.
V dlouhé historii statku se nestřídalo moc vlastníků. I díky tomu a přes moderní úpravy se povedlo citlivě uchovat stavbě autentický vzhled a až pohádkový půvab.
Rodina Lenky Šimánkové je s místem spojená desítky let. Po smrti prvního statkáře zůstal dům roky opuštěný, následující majitelé zde hospodařili do půlky minulého století. „O bezdětnou hospodyni se starala moje prateta Anna. Majitelka chtěla nemovitost odkázat farnosti, což nebylo za bývalého režimu možné,” přibližuje Lenka Šimánková. »
PF 2020
Novoroční přání – POUR FÉLICITER 2020
POHODOVÉ PROŽITÍ SVÁTKŮ VÁNOČNÍCH A HODNĚ ÚSPĚCHŮ V NOVÉM ROCE PŘEJÍ
LEOŠ A LENKA ŠIMÁNKOVI.
Když se cestovalé usadí
Článek pro časopis Chalupář
Na návštěvu vyjíždíme plni zvědavosti, čím rodině cestovatelů, která žila i v nejdrsnější kanadské divočině, učaroval podkrkonošský statek přestavěný na penzion, že ji k sobě natrvalo připoutal.
Svelkým citem zrekonstruovaná Růžová chalupa slouží jako penzion již léta, Lenka Šimánková přebrala štafetu po svých
rodičích a s manželem Leošem ji stále zvelebují, aby hostům poskytla co největší komfort.
Ale vezměme to popořádku.
Jeden z největších statků ve Rtyni byl postaven v roce 1857, rodizionu, Lenka a pokračuje: „Anda nechala udělat odhad, polovinu peněz složili naši, polovinu jim přidala a těmito penězi zafinancovali nákup dřeva na opravu zvonice ve Rtyni.“
To se psal rok 1974 a dalších čtyřicet let chalupu Jiráskovi neúnavně zvelebovali. Velkou výhodou bylo, že Lenčina maminka je absolventkou stavební průmyslovky, tudíž měla pro rekonstrukci nejen cit, ale i potřebné odborné znalosti.
„Chalupa je kamenná, nalevo byla obytná část a napravo se z chodby vstupovalo do chlévů a stájí. Pamatuji, že tam teta měla takovou statnou kozu,“ vzpomíná Lenka a seznamuje nás s peripetiemi rekonstrukce: „Mamka chlévy začala přebudovávat na obytné místnosti. Po statické stránce to tam bylo špatné, jedna stěna byla vyvalená, musela se vyztužit železy.“ »
Moje první expedice byla náhoda
Článek pro časopis Týden
Přírodu si zamiloval už jako malý kluk, jako dospělý pak projel celý svět. K srdci mu nejvíce přirostla Kanada a Aljaška, kde se synem o vlas unikl útoku medvěda. „Málem se nám vrhl do člunu, ale ujeli jsme,“ říká Leoš Šimánek, cestovatel, spisovatel a dobrodruh.
Jak se člověk rozhodne, že bude cestovatelem?
Popravdě nevím. V mém případě to žádné rozhodnutí nebylo, vyplynulo to spontánně z toho, že jsem byl od malička formován rodiči, se kterými jsme často chodili na výlety a do přírody.
Takže jste nebyl takové to dítě, jež kňouralo, když ho rodiče posílali hrát si ven nebo ho nutili šlapat několik kilometrů po horách?
Vůbec ne. K lásce k přírodě jsem byl vychován. Vštípil mi ji můj otec, který byl učitelem v Chocni. Učil tam zeměpis a češtinu. Vedle toho byl také vedoucím skautského oddílu, než mu to komunisti zakázali. S ním jsme právě jezdili po vý- chodních Čechách, v létě pořádal putovní tábory v Tatrách a vodácké tábory na Vranovské přehradě. »
Po stopách svých snů
Článek pro časopis Quartier
Jak se zrodí vášnivý cestovatel? Smíchej spartánskou výchovu, nezávislost a lásku k dobrodružným
knihám, vraž do toho hodně odvahy a špetku štěstí a okořeň vypravěčským uměním. A když pak
takový světoběžník potká ženu, která má dost kuráže, úsměv na tváři a touhu po poznání, na život
plný dobrodružství je pěkně zaděláno.
„Byla to práce na plný úvazek,“ hodnotí Lenka Šimánková roky, kdy s manželem po každé
expedici vyráželi ještě na turné s přednáškami a promítáním. Mezitím stihl Leoš Šimánek napsat už
24 knih a další právě připravuje.
Kdy jste si poprvé všimli, že tíhnete k dobrodružství?
Leoš: Aniž bych tušil, co mě čeká, tak už jako malému klukovi mi lásku k přírodě a cestování
vštípil táta, který byl učitel na měšťanské škole v Chocni a zároveň skautský vedoucí.
Pořádal putovní tábory – nejdříve mezi Orlíkem a Zvíkovem, později v Roháčích, kde jsem se naučil
základy horolezectví. S tátou jsme se věnovali i cyklistice a kanoistice.
Lenka: To si nedovedu představit – se šesti dětmi na kolo!
Leoš: To nás tenkrát ještě nebylo šest, maximálně čtyři.
Lenka: Já jsem se do cestování zamilovala až s Leošem. V dětství jsme jezdili na Seč
nebo do Bulharska, ale to nebylo nic mimořádného.
Leoš: Však já jsem také začal skutečně cestovat až po emigraci.
»
Dopis přátelům
Nová kniha Novým Zélandem od severu k jihu — Za přírodními divy na druhé straně světa
Vážení přátelé,
můj v pořadí již sedmý autobiografický cestopis právě vyšel pod titulem „NOVÝM ZÉLANDEM OD SEVERU K JIHU – Za přírodními divy na druhé straně světa“.
Celé tři měsíce jsme putovali s manželkou Lenkou, synem Jakubem a dcerou Veronikou, po „ostrovech dlouhého bílého mraku“ jak je nazývají Maorové – původní obyvatelé Nového Zélandu. Ohromily nás úžasnou nabídkou přírodních krás a zajímavostí. Každým rokem ostrovy navštíví množství turistů, ale jen málokdo k protinožcům vyrazí v zimě. To jsme věděli, odcestovali v našich letních měsících a zažili tamní úžasnou přírodu ještě zajímavější. Geotermální oblasti na Severním ostrově byly v oblacích páry naprosto fascinující a čerstvě zasněžené velehory Jižního ostrova vypadaly ještě mohutnější.
Oba hlavní ostrovy jsme procestovali doslova křížem krážem nejenom autem, nýbrž i pěšky, koňmo a v kánoi. Užili jsme si perfektního lyžování na svazích mohutných vulkánů a v Jižních Alpách podnikli túru k nejvyšší hoře souostroví.
Vloni v květnu jsme se opětně setkali s bratrem a švagrovou v chalupě po rodičích v Orlických horách, kde jsme jim s Lenkou líčili dobrodružství z této zcela neobvyklé cesty, která nelze zažít nikde jinde na světě. Naše vyprávění jsem následně zpracoval knižní formou rozhovoru – stylem zcela neobvyklým. Barevné fotografie na každé straně knihy dodávají čtenáři konkrétní vizuální představu.
Vázaný výtisk má formát 18 × 25 cm, 160 stran a tentokrát 148 barevných fotografií. Za běžnou cenu 398 Kč je přednostně k dostání v mém internetovém knihkupectví nebo se dá také objednat e-mailem leossimanek@rtyne.net.
Knihy, na přání s mým osobním věnováním, budou zaslány na dobírku Českou poštou – balné a poštovné již tradičně hradím sám.
Předem bych se chtěl poděkovat za případnou objednávku a zároveň bych Vám rád nabídl i některou z mých předešlých dvaceti knih, které do detailu popisuji ve výše uvedeném internetovém knihkupectví.
Srdečně Vás společně s manželkou Lenkou zdraví
Nový autobiografický cestopis
Novým Zélandem od severu k jihu — Za přírodními divy na druhé straně světa
LEOŠ ŠIMÁNEK s manželkou Lenkou se dohodli s bratrem a švagrovou, že se opět po roce setkají na chalupě v Orlických horách, aby jim tam líčili další zážitky z cest. Tentokráte přišlo na řadu tříměsíční putování po Novém Zélandu – několik dní si pak vyprávěli o jednom z nejhezčích koutů naší planety.
Ostrovy dlouhého bílého mraku – tak Maorové, původní obyvatelé Nového Zélandu, svou zemi nazývají ‒ navštíví každým rokem množství turistů, ale jen málokdo k protinožcům vyrazí v zimě. To Šimánkovi věděli, se synem a dcerou odcestovali v našich letních měsících a zažili tamní úžasnou přírodu ještě zajímavější. Geotermální oblasti na Severním ostrově byly v oblacích páry naprosto fascinující a čerstvě zasněžené velehory Jižního ostrova vypadaly ještě mohutněji.
Leoš Šimánek s rodinou procestovali oba ostrovy doslova křížem krážem nejenom autem, nýbrž i pěšky, koňmo a v kanoi. Užili si perfektního lyžování na svazích mohutných vulkánů a v Jižních Alpách podnikli túru k nejvyšší hoře souostroví.
Kniha je doslova nabita neobvyklými, občas i dramatickými zážitky, které jsou dokumentovány mnoha, převážně zatím nezveřejněnými, fotografiemi.
Cena knihy je 398 Kč, pevná vazba, velikost 18 × 25 cm, křídový papír, počet stran 160, barevných obrázků 148. Knihu si můžete objednat i s osobním věnováním v mém internetovém knihkupectví.
Nabídka výroby nástěnných kalendářů 2020
Tématické kalendáře od Leoše Šimánka
Na rok 2020 jsem připravil firmám a organizacím možnost vyrobení exklusivního nástěnného kalendáře. Je tematický – zahrnuje fotografie nejpozoruhodnějších míst z mých cest a expedic, které jsem podnikl v posledních letech.
Zobrazit celý kalendář v PDF [3.3 MB]
Jako v minulém roce mám i tento kalendář připravený s prostorem pro firemní logo a informace, jak na titulní a zadní straně, tak i na každém ze dvanácti měsíců.
Kalendář má formát 35 × 50 cm, je vytištěn na kvalitním křídovém papíře, opatřen spirálovou vazbou a úchytem na zavěšení. Má velké, přehledné kalendárium se svátky a jmeninami běžnými i méně známými. Prozatím jsem je vydával nákladem 400 kusů za výhodnou cenu 160 Kč/kus plus DPH.
V případě většího nákladu cena samozřejmě klesá. Rád je však nechám vyrobit i v menším nákladu, ale to pak cena procentuálně narůstá. Kalendáře mohu dodat během jednoho měsíce. Jakékoliv otázky rád hned zodpovím – na e-mailu: leossimanek@rtyne.net
PF 2019
Novoroční přání – POUR FÉLICITER 2019
POHODOVÉ PROŽITÍ SVÁTKŮ VÁNOČNÍCH A HODNĚ ÚSPĚCHŮ V NOVÉM ROCE PŘEJÍ
LEOŠ A LENKA ŠIMÁNKOVI. Dárkový
poukaz k pobytu na naší chalupě.
Dárkový poukaz
k ubytování v Růžové chalupě u Šimánků
Využíjte darkového poukazu. Pro jakoukoliv příležitost bude krásným překvapením!
Pro více informací:
www: www.ruzovachalupa.cz,
e-mail: lenka.simankova@rtyne.net,
telefon: +420 777 333 750
Dopis přátelům
Nová kniha AUSTRÁLIE ZEMĚ KONTRASTŮ
Vážení přátelé,
konečně vyšel můj v pořadí již šestý autobiografický cestopis pod titulem AUSTRÁLIE ZEMĚ KONTRASTŮ – Za fascinující přírodou Rudého kontinentu.
Po čtyři měsíce jsme putovali s manželkou Lenkou, dcerou Veronikou a synem Jakubem zemí, která nás ohromila jak svojí velikostí, tak i úžasnou nabídkou přírodních krás a zajímavostí.
Vloni v zimě jsme se setkali s bratrem a švagrovou v chalupě po rodičích v Orlických horách, kde jsme jim s Lenkou líčili dobrodružství z této zcela neobvyklé cesty, které nelze zažít nikde jinde na světě. Naše vyprávění jsem následně zpracoval knižně formou rozhovoru ‒ stylem zcela neobvyklým. Barevné fotografie na každé straně knihy dodávají čtenáři konkrétní vizuální představu.
Výtisk je vázaný, má formát 18 × 25 cm, 160 stran a tentokráte 146 barevných fotografií. Za běžnou cenu 398 Kč je přednostně k dostání v mém internetovém knihkupectví.
Knihy, na přání s mým osobním věnováním, budou zaslány na dobírku - balné a poštovné již tradičně hradím sám.
Předem bych se chtěl poděkovat za případnou objednávku a zároveň bych Vám rád nabídl i některou z mých předešlých dvaceti knih, které do detailu popisuji ve výše uvedeném internetovém knihkupectví.
Srdečně Vás společně s manželkou Lenkou zdraví
Místo početí mého novéh autobiografického cestopisu
Šajtava č. p. 11 v Orlických horách
ÚNOR 2017 ŠAJTAVA č. p. 11 V ORLICKÝCH HORÁCH – MÍSTO POČETÍ MÉHO NOVÉHO AUTOBIOGRAFICKÉHO CESTOPISU „AUSTRÁLIE ZEMĚ KONTRASTŮ – Za fascinující přírodou Rudého kontinentu“.
Již po šesté jsme se setkali – manželka Lenka a já – s mladším bratrem a švagrovou na chalupě po rodičích v Orlických horách, tentokráte uprostřed zimy. Několik dní jsme proseděli u plápolajícího ohně v krbu a líčili jsme jim naše zážitky z prosluněné Austrálie jako naprostý kontrast k počasí, které vládlo venku (chalupa za těch pár dní doslova zmizela pod sněhem).
Víc než rok pak trvalo, než jsem naše povídání vydal knižně. Je to opětně formou rozhovoru, stylem zcela neobvyklým, který si již během let u mých čtenářů získal velkou oblibu - barevné fotografie na každé straně knihy dodávají při čtení konkrétní vizuální představu o našich dobrodružstvích.
Naše čtyřměsíční putování po Rudém kontinentu začalo a skončilo v Sydney
Mapa naší celé cesty
V Austrálii jsme strávili celé naše léto (jejich zimu). Byl to ideální čas, kdy ve vnitrozemí nebyla pověstná vedra a na severu nepršelo. Kempr – obytný automobil, ve kterém jsme urazili bezmála 30.000 kilometrů, byl perfektním vozidlem pro tuto dlouhou cestu.
S sebou jsme vezli veškerou výzbroj pro plánované aktivity, které popisuji v mém novém právě vyšlém autobiografickém cestopise AUSTRÁLIE ZEMĚ KONTRASTŮ – Za fascinující přírodou Rudého kontinentu.
Kniha se 146 barevnými fotografiemi se dá přednostně objednat v mém internetovém knihkupectví.
!!! UŽ JE TO TADY!!!
Autobiografický cestopis — AUSTRÁLIE ZEMĚ KONTRASTŮ
Konečně vyšel můj v pořadí již šestý autobiografický cestopis o čtyřměsíčním putování za fascinující přírodou Rudého kontinentu pod titulem „AUSTRÁLIE ZEMĚ KONTRASTŮ“. Kniha se dá přednostně objednat v mém internetovém knihkupectví
Na obrázcích: nahoře – přebal mé nové knihy,
dole zleva do prava – gigantická „Skalní vlna“ / australské vnitrozemí,
Lenka s Veronikou na „Mušličkové pláži“ / západní pobřeží země,
zcela úžasná „Bílá nebeská pláž“ / východní pobřeží země.
Zažijte romantiku i dobrodružství na chalupě rodiny cestovatele Leoše Šimánka
Alena Bartošová – šéfredaktorka a markeťačka na volné noze
Znáte pana Leoše Šimánka? Pokud ano, dáte mi za pravdu, že není v Čechách většího dobroduha, který podnikal výpravy napříč divočinou s manželkou a dvěma dětmi již od jejich útlého dětství.
A že jsem na spoustu dobrodruhů mezi rodinami cestujícími s dětmi za ty 3 roky, kdy jsem z Lonely Planet přelétla do Travel Bible, narazila. Ale to, jak cestovali oni je zcela jiná dimenze. Troufám si říct, že na takové výpravy bych si netrofla. Ale jak říkala dnes paní Šimánková, Leoš to uměl naplánovat, věděl, kolik čeho, abychom dokázali přežít rok v kanadské divočině ve srubu. »
PF 2018
Novoroční přání – POUR FÉLICITER 2018
POHODOVÉ PROŽITÍ SVÁTKŮ VÁNOČNÍCH A HODNĚ ÚSPĚCHŮ V NOVÉM ROCE PŘEJÍ
LEOŠ A LENKA ŠIMÁNKOVI.
Recenze knihy
PhDr. Irena Zítková
Na pultech našich knihkupectví se právě objevuje nový autobiografický cestopis Leoše Šimánka s názvem Z KANADY NA ALJAŠKU s podtitulem: Na člunech panenskou přírodou podél pobřeží Severního Pacifiku. Cestovatel v něm popisuje zcela neobvyklou expedici podél pacifického pobřeží Kanady a Aljašky, která doposud nemá obdoby. S manželkou, synem, dcerou a dvěma přáteli urazili během tří krátkých severských letních období přes 3500 kilometrů a zažili bezpočet dobrodružství.
Leoš Šimánek říká, že cestování je jeho život a rád se ke svým zážitkům vrací. Spolu s manželkou Lenkou líčí svému bratrovi a švagrové v rodinné chalupě v Orlických horách jejich dobrodružné cesty a expedice. Rok co rok tak vzniká nový autobiografický cestopis – tento je již pátý. Ve svém vyprávění autor mimo jiné podrobně popisuje dramatický prvovýstup na ledovcovou horu Mount Queen Bess, kterou s kamarádem posunuli v žebříčku nejvyšších z kanadských Pobřežních hor na druhé místo. K upřesnění výšky této velmi obtížné hory došlo i ve světoznámém atlase National Geographic. Během cesty do hor se v naprosté divočině dostali do střetu s medvědicí a jenom díky svým zkušenostem vyvázli bez šrámů; medvědí matka chtěla přirozeně své mládě chránit. S medvědy – baribaly i grizzly – se členové expedice setkávali často a k jednomu napadení grizzlym opravdu došlo. S nepředstavitelným štěstím pro ně střetnutí nedodalo špatně. I další dramatické zážitky s kosatkami a velrybami keporkaky jsou knize líčeny tak živě, že se čtenář může do popisovaných situací snadno vžít. Autor popisuje i místní obyvatele, kteří, pokud na ně vůbec narazili, byli velmi milí a pohostinní. Jedno z nejzajímavějších bylo setkání s přistěhovaleckou německou rodinou, která žila se šesti malými dětmi v tamní divočině jako v dobách osidlování amerického Západu.
Kniha je doslova nabita příhodami, jaké není možné nikde jinde na světě zažít!
Můj život v divočině
Rozhovor pro Téma
LEOŠ ŠIMÁNEK (71) jako by z oka vypadl hrdinům románů Jacka Londona. Po roce 1968 emigroval
do Německa, velkou část života pak ale strávil v kanadské divočině, ve vodách Aljašky,
na cestách po amerických horách, ale i v Tichomoří, Austrálii či v Rusku. Někdy
sám, jindy s dalšími dobrodruhy, často dokonce s manželkou a malými dětmi. Všechny jeho
průkopnické cesty jsou strhující. A vychází mu o nich již třiadvacátá kniha.
Autobiografický cestopis Leoše Šimánka
Z KANADY NA ALJAŠKU — Na člunech panenskou přírodou
podél pobřeží Severního Pacifiku
LEOŠ ŠIMÁNEK s manželkou Lenkou se již popáté vydal na chalupu do Orlických hor, aby tam bratrovi a švagrové líčili další zážitky z cest a vznikl tak nový autobiografický cestopis. Po několik dní se pak ve vzpomínkách přenesli do divočiny Kanady a Aljašky.
Členům expedice se tentokráte podařil čin, který doposud nemá obdoby. Na nafukovacích člunech obepluli pacifické pobřeží Severní Ameriky a urazili tak víc než tři a půl tisíce kilometrů. Kromě toho podnikli prvovýstup na ledovcovou horu Mount Queen Bess, druhou nejvyšší v pohoří Coast Mountains.
Šimánkovi včetně syna a dcery, doprovázeni dvěma přáteli, mohli po celá tři letní období obdivovat překrásnou přímořskou přírodu nedotčenou lidskou rukou, faunu a floru, jaká neexistuje nikde jinde na světě. Ve fjordech zařezávajících se do nebetyčných hor pokrytých ledovci mohli pozorovat množství divokých zvířat – medvědů, tuleňů, lvounů, kosatek i velryb keporkaků. Místní obyvatelé, pokud na nějaké vůbec narazili, byli velmi milí a pohostinní. Kniha je plná zcela neobvyklých zážitků, občas i dramatických, naštěstí vždy s dobrým koncem.
Vyprávění doplňují převážně zatím nezveřejněné fotografie.
Růžová chalupa u Šimánků
V malebném městečku Rtyně v Podkrkonoší
Chalupa má celkovou kapacitu dvaceti lůžek včetně apartmánu a studia se samostatnými vchody. Každá ze tří částí objektu má kompletně vybavenou kuchyň a koupelnu. Objekt je s láskou udržovaný a stylově se vším komfortem zařízený. Na velké oplocené zahradě se nachází krytý temperovaný bazén se saunou, zastřešené venkovní posezení, gril a ohniště. Ubytování je ideální i pro rodiny s dětmi a čtyřnohými mazlíčky. Chalupa je oblíbená také pro pořádání svateb, srazů a jiných akcí.
Něco z minulosti.
Historický statek – Růžová chalupa u Floriána – byl postaven v roce 1857. Když původní statkář zemřel, byl objekt po několik let neobydlený, než jej zakoupili sourozenci Volhejnovi. Ti v něm hospodařili do poloviny minulého století. Po smrti hospodáře se do chalupy nastěhovala Anna Prokopová a starala se o paní Volhejnovou po zbytek jejího života. Chalupu chtěla původně majitelka odkázat rtyňské farnosti, což za minulého režimu nebylo možné, a proto ji převedla na svoji pečovatelku Annu Prokopovou – sestru Lenčiny babičky, která se v ní dožila úctyhodných osmdesáti pěti let. V roce 1974 odkoupili od své tety Anny již hodně zchátralou usedlost Vlasta a Marie Jiráskovi – Lenčini rodiče. Získané peníze byly věnovány na opravu katolického kostela ve Rtyni. Jiráskovi se pustili do rekonstrukce, chalupu opravovali celých čtyřicet let a dovedli ji do současného, zcela unikátního stavu. Chalupa je památkově chráněná a památkáři rekonstrukci hodnotí velmi pozitivně. V roce 2015 rodiče předali Růžovou chalupu své dceři Lence, která se rozhodla pro změnu jména, takže chalupa se nyní již nejmenuje U Floriána, nýbrž Růžová chalupa u Šimánků. »
Autobiografický cestopis
AMERIKOU PO HŘEBENECH HOR — NA KOŇSKÉ STEZCE Z MEXIKA DO KANADY
Autobiografický cestopis Leoše Šimánka s barevnými fotografiemi: AMERIKOU PO HŘEBENECH HOR – Na koňské stezce z Mexika do Kanady.
LEOŠ ŠIMÁNEK se po své úspěšné autobiografické trilogii pustil touto formou do popisování dalších zážitků z cest. Opět se na chalupě v Orlických horách setkal s bratrem a švagrovou, kde jim společně s manželkou líčil dobrodružství z dvouletého putování po koňské stezce Kalifornií, Oregonem a Washingtonem od mexické hranice až do Kanady.
Pacifická hřebenová stezka vede z vyprahlých kopců na jihu do úchvatných velehor s rozeklanými štíty, mezi gigantickými sopkami pokrytými ledovci, hlubokými lesy, po rozlehlých loukách, podél průzračných potoků, vytékajících ze smaragdových horských jezer plných pstruhů. V horách žije bezpočet divokých zvířat včetně rysů, vlků, pum a medvědů. A pokud tam člověk náhodou narazí na místní obyvatele, tak ti jsou úžasně přátelští a pohostinní.
První rok vyrazili Šimánkovi s devítiletým synem a druhý i s tříletou dcerkou. Pěšky a na koních urazili horami Sierra Nevada a Kaskádovým pohořím víc než čtyři tisíce kilometrů. Jejich cesta byla nabita zcela neobvyklými, často i dramatickými zážitky.
Obálka knihy / přední strana: Leoš Šimánek při výstupu na sopku Mount Shasta (4 317 m) v Kalifornii. Obálka knihy / zadní strana: Lenka, Jakub a Veronika Šimánkovi na koních v průsmyku Glacier v horách Severní Kaskády ve státě Washington. Tři z horských vrcholů nacházejících se podél stezky, které Šimánkovi zdolali: Mount Whitney (4 418 m), sopka Lassen Peak (3 187 m) a sopka Mount Shasta (4 317 m).
Kniha je dostupná v mém internetovém obchodě
Rozhovor pro ČRo Dvojka
Stříbrný vítr: se zajímavými muži si povídá Jitka Novotná
Host: cestovatel a spisovatel Leoš Šimánek. Moderuje
Jitka
Novotná.
Host Radiožurnálu
Rozhovor vedla: Lucie Výborná
Rozhovor s cestovatelem Leošem Šimánkem o tom, proč mu k srdci přirostla Austrálie, kterou procestoval křížem krážem, proč se kdysi u ostrova Suvarov na cestě po jižním Pacifiku loučil se životem i co nejvíc obdivuje na Kanadě
Veselé Velikonoce
Veselé Velikonoce z Růžové chalupy přejí Leoš a Lenka
Idylické ubytování na úpatí Krkonoš – se vším komfortem v každém ročním období.
Lenčiny rodiče nám předali k provozování svoji Růžovou chalupu, která se dědí z pokolení na pokolení. Nachází se v malebném městečku Rtyni v Podkrkonoší, Úpické ulici 24. Nabízíme ubytování na úpatí Krkonoš a v blízkosti známých Adršpašských skal s možností nejrůznějších aktivit a výletů jak v létě, tak i v zimě. Nedaleko je množství lyžařských sjezdovek, věhlasná zoologická zahrada se safari ve Dvoře Králové a celá řada zámků.
Chalupa má celkovou kapacitu šestnácti lůžek, v nichž je zahrnut i apartmán se samostatným vchodem. Je stylově zařízená se vším komfortem a s láskou udržovaná. Na velké oplocené zahradě se nachází krytý bazén se saunou a zastřešeným venkovním posezením. Ubytování je ideální i pro rodiny s dětmi a čtyřnohými mazlíčky. Chalupa se také hodí k pořádání svateb a jiných akcí.
Z extrému do extrému: OHEŇ A LED
Dvě zcela rozdílné sopky v Tichomoří
Yasur na souostroví Vanuatu a Mauna Kea na Havajských ostrovech.
Na levém obrázku je sopka Yasur na ostrově Tanna v souostroví Vanuatu v noci. Na vrcholu této sopky jsem zažil
gigantický přírodní ohňostroj, kdy jeden z jícnů vystřeloval množství žhavých lávových bomb.
Na pravém obrázku je sopka Mauna Kea na ostrově Hawaii na Havajských ostrovech časně z rána. Na vrcholu této sopky jsme společně s manželkou Lenkou dopoledne lyžovali a navečer jsme se potápěli mezi korály u pobřeží, kde rostou kokosové palmy.
Oba zážitky popisuji v knihách TICHOMOŘÍ – Barevný svět tropů a HAVAJSKÉ OSTROVY – Letní a zimní putování za přírodními divy Tichomoří, které nyní nabízím ve svém internetovém knihkupectví – místo běžných 796 Kč, nyní za 398 Kč.
PF 2016
Novoroční přání
Mnoho úspěchů v novém roce
přejí Leoš, Lenka, Jakub a Veronika Šimánkovi.
Vánoční nabídka se slevou některých mých knižních titulů skončila 31. 12. 2015. Rozhodl jsem se však,
že dvě
fotografické knihy NA KANADSKÉM SEVERU a POBŘEŽÍ PACIFIKU ponechám i nadále za cenu
jedné.
V první knize popisuji rok strávený ve srubu u jezera Clark v Mackenzie horách. Byla to první
společná
cesta do kanadské divočiny s mojí ženou Lenkou a pětiletým synem Jakubem. V druhé knize
popisuji dvouletou
expedici, na které byla už i naše dcera Veronika, tehdy pěti a šestiletá. Jsme první v historii,
komu se
podařilo na nafukovacích člunech obeplout pacifické pobřeží Kanady a Aljašky.
Cizokrajné Vánoce cestovatele Leoše Šimánka
Vánoce popsané v poslední knize Cesty za dobrodružstvím
Aleš Vaníček/Rtyne v Podkrkonoší – Na cestách po světě strávil roky. Často putoval, kam ho náhoda zanesla a tak občas i Vánoce trávil Leoš Šimánek v místech, o kterých mnozí nikdy ani neslyšeli.
Toulavé boty už nějaký čas nechává ve skříni, snaží se ale nepřeberné množství zážitků sepsat a poutavou formou předat čtenářům. Ediční řada Zážitky z cest má už tři díly, Cestování je můj život, Severskou divočinou a nejnovější Cesty za dobrodružstvím. „Na té jsem pracoval zhruba půl roku. Pročítal notýsky s poznámkami, prohlížel fotografie a rozprávěl se svými blízkými. Říkám tomu monstr interview a v nich popisuji to nejzajímavější, co jsem zažil.“ Ale zpět k Vánocům. Doma Leoš Šimánek tráví svátky úplně tradičně, v rodinném kruhu, se stromkem i kaprem. Ale někdy ho cesty zavedly i na opačný onec světa, kde o našich oblíbených svátcích neměli ani potuchy… »
Pozvánka na slavnostní křest mé nové knihy
Třetí z autobiografické trilogie
Místo konání: Radio–klub Českého rozhlasu v Hradci Králové
Kdy: v pátek 18. 12. 2015 dopoledne od 10 do 12 hodin
Kmotry budou: ředitel Českého rozhlasu Pavel Kudrna a šéfredaktorka Lada Klokočníková.
Hodinový pořad „Páteční host“ se bude živě vysílat na všech frekvencích ČR – Hradec
Králové / Pardubice a také na Youtube.
Leoš hostem Hyde Parku Civilizace
TV živé vysílání
Interaktivní pořad ČT24 s v Evropě ojedinělou možností zapojit se živě do diskuse! Využijte k tomu nejen telefon, SMS zprávy či chat na našem webu, ale i Facebook a Twitter.
Kapitola z nové knihy — Cesty za dobrodružstvím
K hoře Nevado Huascarán v peruánských Andách
Uběhl víc než rok od doby, kdy jsme se s mojí ženou Lenkou, mladším bratrem Bédou a švagrovou Marcelou sešli v Orlických horách na chalupě po rodičích.
Do Orlických hor jsme dorazili v polovině června za překrásného letního počasí. Na naše setkání jsem s sebou přivezl několik set diapozitivů, abych v případě konkrétních otázek mohl doložit to, o čem budu povídat. Původně plánovaný víkend se dvojnásobně protáhl – tolik vzpomínek na tyto cesty se mi postupně vybavilo. »
Zážitky z dalekých cest
Recenze nové knihy – Cesty za dobrodružstvím
Irena Zítková
Cestovatel Leoš Šimánek uzavřel biografickou trilogii o svých expedicích a cestách v druhé polovině devadesátých let minulého století. Nejprve s několika přáteli v knize SEVERSKOU DIVOČINOU – Stavba srubu u jezera Clark a plavba po řekách na Aljašku. CESTOVÁNÍ JE MŮJ ŽIVOT – Na plachetnicích Tichomořím a na člunech divočinou Kanady doplňuje nyní CESTY ZA DOBRODRUŽSTVÍM – Putování Severní a Jižní Amerikou a napříč Tichým oceánem (stran 160 se čtyřmi mapami). Dohromady víc než tři roky trval proud zážitků. S německým a kanadským pasem cestoval na vlastní pěst, to jest maximálně úsporně. Když různých pracích místním farmářům a domorodcům.
Z mediálních prostředků se čas od času dozvídal, co se na druhé straně naší země mění – a byl mezi prvními, kteří se po roce 1990 vrátili zpět do své rodné vlasti. Tehdy se zvláštním plánem: poznat a procestovat Rusko od Ukrajiny až na Bajkal. Vzniklo seznámení s odvážnou spolucestovatelkou Lenkou, poté následovala svatba. Společně se synem, později i s dcerou, procestovali Kanadu, Aljašku, americký Západ, Nový Zéland, Havajské ostrovy, Austrálii a další.Vyprávěl o tom v České republice a německy mluvící Evropě ve svých diashows a vydávaných knihách.
Ale vraťme se k zážitkům na cesty, které nyní popisuje ve své nové knize a krabicím plných – v předešlých knihách většinou nepoužitých – diapozitivů. Fotografie u něj vyvolávaly další a další vzpomínky. Ze všeho nejvíc ho vždycky a všude zajímali lidé. Jejich práce, vztahy, zvyky, dny slavnostní i všední. Obstarávání a příprava potravy. Učil se od nich rozeznávat tamní jedlé rostliny, všemožnou exotickou zeleninu a ovoce, lovit ryby…
Měl štěstí na dobré charaktery, kromě menší kapesní krádeže v Mexiko City ho všude provázelo štěstí.
Horší bylo, když například domorodci v Tichomoří popili na jeho počest kawu, omamný nápoj z kořene pepřovníku. Nechtěl-li je urazit, musel se všemi připíjet. Při druhé rundě, píše, mu znecitlivěly tváře, pak mu ztěžkly ruce a nohy – a následovaly další rundy, až se s ním najednou zatočil svět (viz str. 99). Nebo když musel pojídat sice citronem pokapané, ale ještě živé mořské slimáky a pečené ponravy…
O tom všem v knize teď upřímně, vesele a otevřeně vypráví svému bratrovi, švagrové a manželce na chalupě v Orlických horách. Čtenář se při čtení bude cítit jako jeden z nich.
Cesty za dobrodružstvím
Třetí autobiografická kniha Leoš Šimánka
Putování Severní a Jižní Amerikou a napříč Tichým oceánem
LEOŠ ŠIMÁNEK se po své první plavbě Tichomořím a severní Kanadou pustil do dalších dobrodružství. Podařilo se mu uskutečnit neobyčejné cestovatelské plány a dostat se do míst, kam zavítal jen málokdo.
Na své druhé plavbě napříč Jižním Pacifikem zažil celou řadu mnohdy i extrémních dobrodružství. Cestu tentokrát neskončil v Austrálii, nýbrž na Nové Guinei. Nejdřív se tam plavil po řekách, později vyrazil do vysokých, těžko přístupných hor, kde narazil na domorodce, kteří žili ještě jako za doby kamenné.
V této knize tedy autor popisuje své zážitky z dvouletého putování Severní a Jižní Amerikou. Dále pak plavbu Tichým oceánem až na Západní Novou Guineu, která trvala celý další rok.
Kniha je dostupná v mém internetovém obchodě
Aljaška mě nadchla i vyděsila
Rozhovor pro magazín porovnávače zájezdů TravelPortal.cz
„Pro vstup do země je nutné lehce získatelné vízum. Co se týká očkování, není potřeba vůbec nic. V létě je však nezbytný repelent – bez něj je člověk ve vnitrozemí chudák,“ prozradil nám v rámci následujícího rozhovoru přední český dobrodruh a cestovatel Leoš Šimánek. Povídali jsme si o Aljašce, jejíž pobřeží zdolával se svou rodinou – manželkou Lenkou, synem Jakubem, dcerou Veronikou a psem Daltonem – a dvěma přáteli několik měsíců na nafukovacích člunech. Podle jeho slov vše fungovalo výborně i přesto, že občas nebyla nouze o dramatické momenty.
Na Aljašku jste zavítal opakovaně. Co vás k tomu přimělo?
Na pacifickém pobřeží Kanady a Aljašky jsme strávili dohromady devět měsíců, které jsme rozdělili
na tři
části, a to po třech letních měsících. První cestu jsme absolvovali, když bylo synovi
Jakubovi šest let,
to popisuji v knize Kanada – Aljaška: Dobrodružství v divočině. Ale ve chvíli, kdy se blížil
konec této
expedice, jsme si řekli, že by byla škoda se sem zase nepodívat. A tak padl návrh, že příště
vyrazíme opět
na nafukovacích člunech, tentokráte podél celého pobřeží. Trvalo však několik let, než se tato akce
uskutečnila – na světě už byla i moje dcera Veronika, tenkrát pětiletá, která celou
expedici absolvovala
s námi. O rok později totiž zvládla i její závěrečnou etapu.
»
Chalupa u Šimánků
Idylické ubytování na úpatí Krkonoš, se vším komfortem jak v létě, tak v zimě
Lenčiny rodiče nám předali k provozování svoji Růžovou chalupu, která se dědí z pokolení na pokolení. Nachází se v malebném městečku Rtyni v Podkrkonoší, Úpické ulici 24. Nabízíme ubytování na úpatí Krkonoš a v blízkosti známých Adršpašských skal s možností nejrůznějších aktivit a výletů jak v létě, tak i v zimě. Nedaleko je množství lyžařských sjezdovek, věhlasná zoologická zahrada se safari ve Dvoře Králové a celá řada zámků.
Chalupa má celkovou kapacitu šestnácti lůžek, v nichž je zahrnut i apartmán se samostatným vchodem. Je stylově zařízená se vším komfortem a s láskou udržovaná. Na velké oplocené zahradě se nachází krytý bazén se saunou a zastřešeným venkovním posezením. Ubytování je ideální i pro rodiny s dětmi a čtyřnohými mazlíčky. Chalupa se také hodí k pořádání svateb a jiných akcí.
Cesty Leoše Šimánka
Televize Polar
Vypravte se s námi za dobrodružnými cestami známého spisovatele a fotografa Leoše Šimánka
Dobrodruh a spisovatel Leoš Šimánek procestoval křížem krážem celý svět. Žil v kanadské divočině,
projel Rusko, Nový Zéland, Havaj či Aljašku. Ty největší zážitky ze svých cest Vám vypráví v pořadu
televize POLAR „Cesty Leoše Šimánka“.
Cesty Leoše Šimánka
Premiéra: čtvrtek v 17:30
Ausstieg in die Wildnis
Kamera: Čestmír Šebesta
Filmy ke knize Severskou divočinou (v německém jazyce).
| Ein Jahr in den MacKenzie-Bergen | Wir fahren die Nordwest-Passage! |
Severskou divočinou
Druhá autobiografická kniha Leoš Šimánka
Stavba srubu u jezera Clark a plavba po řekách na Aljašku
S bratrem, švagrovou a manželkou jsme se opět rozhodli sejít v Orlických horách na chalupě po rodičích. Tentokrát jsem slíbil, že jim budu líčit další epizody svého dobrodružného života odehrávajícího se v divočině kanadského Severu a Aljašky. Minulou zimu jsem jim v chalupě u krbu vyprávěl o svém mládí a cestovatelských začátcích. Dohodli jsme se, že se do Orlických hor budeme každý rok vracet a naše povídání budu potom postupně vydávat jako autobiografické publikace v ediční řadě „Zážitky z cest“.
Při zkoumání podrobných map jsem zjistil, že si Mackenzie vybral pro překonání kontinentálního rozvodí
velmi složitou trasu.
Toto rozvodí probíhá v severozápadní Kanadě po vrcholcích dlouhého horského pásma, jmenuje se Mackenzie
Mountains
a rozděluje vody tekoucí do Severního ledového oceánu od těch, co směřují do Pacifiku.
Na mapě jsem si
všiml řek South Nahanni a Ross, které nejdřív tečou paralelně vedle sebe a dělí je jen úzká
horská šíje.
Po několika kilometrech však nabírají zcela odlišný směr – jedna na východ, druhá na západ,
každá do jiného oceánu.
Muži Alexandra Mackenzie se dostali přes rozvodí až daleko do severní části tohoto pohoří, kde museli
za velkého
úsilí přenášet kánoe několik desítek kilometrů. Mezi řekami South Nahanni a Ross to však byly pouze
kilometry dva! Tento
přírodní fenomén mne natolik fascinoval, že jsem se rozhodl se čluny překonat hory právě v tomto
místě a najít
tak zcela novou trasu na Severozápad.
»
Kniha je dostupná v mém internetovém obchodě
Online rozhovor pro Pardubický deník
redakce Pardubického deníku 12. listopadu 2013
Jsou země, které ještě Leoš Šimánek nenavštívil? Kolik kilometrů Leoš Šimánek nacestoval? Kde se mu líbilo nejvíce?
Kterými umíte mluvit jazyky?
Můj táta mi vždycky říkal: „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.“ V mém mládí jsem se musel učit ruštinu, tu jsem tehdy však nenáviděl, ale která se mi potom úžasně hodila, když jsme vyrazili napříč Ruskem na Bajkal. Po mém odchodu z republiky v 68 jsem zakotvil na několik let v Německu, kde stát zaplatil emigrantům jazykový kurz a získal tak spoustu kvalifikovaných pracovních sil. Němčinu ovládám opravdu velmi dobře. Na mých cestách jsem s sebou sice vozil anglicko – český slovníček, ale skoro nikdy jsem jej nepoužil. Angličtina mi spadla doslova z nebe. Na dvouleté cestě Jižní Amerikou jsem si osvojil španělštinu a tím pádem se velmi dobře domluvím i v Itálii, kam jezdíme občas lyžovat do Dolomit. Ta nejneobvyklejší domluva byla s domorodci v Západní Nové Guinei, se kterými jsem mluvil „rukama nohama“ a také to šlo.
Leoši, prosím Vás, otázka na tělo: když jste poprvé viděl budoucí manželku Lenku, když jste vybíral lidi na cestu po ještě tehdejším Sovětském svazu, kterou jste absolvoval s náklaďákem tatra, věřil jste, že to zvládne a kdy se stalo, že jste se dali spolu dohromady, zda to bylo již při cestě nebo až po ní? Věděl jste již tehdy, že to bude žena také do nepohody?
Asi Lenku dobře znáte. Poznal jsem jí v Orlických horách v lednu 1990, kdy jsem se po 22 letech mohl konečně vrátit zpátky do republiky a hned vyrazil na chalupu po rodičích. Lenka byla tehdy učitelkou tělocviku a pozoroval jsem ji jak učí své žáky na svahu lyžovat. Pěkná, štíhlá a na první pohled bylo vidět, že je velmi sportovně založená. To mě vedlo k tomu, abych se jí zeptal, zdali by se s námi nechtěla vydat na plánovanou expedici napříč Ruskem na Bajkal. Slovo dalo slovo a vyrazili jsme společně i s jejím čtyřletým synem z prvního manželství. Po návratu jsem si říkal, když to dobře fungovalo v Rusku, musí to fungovat všude na světě. Vzali jsme se a vyženil jsem Jakuba – ušetřil jsem si tak plínky a dětské vřískání a měl jsem i kluka do nepohody. »
Lenka a Leoš hostem pořadu Dobré ráno
Září, říjen 2013
Říjen 2013 — moderují Lenny Trčková, Ondřej Blaho
→ 1. vstup → 2. vstup → 3. vstup → 4. vstup → VIP počasí → 5. vstup
Září 2013 — moderují Hana Šimková a Petr Rajchert
→ 1. vstup → 2. vstup → 3. vstup
Nebýt srpna 1968, Šimánek by místo dobrodruha byl „ouřadou“
Autor článku: Petr Mareček
RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ Leoš Šimánek, rodák z Chocně, který žije ve Rtyni v Podkrkonoší, má na své pomyslné vizitce: cestovatel, dobrodruh, spisovatel a fotograf. Kdo z početného publika, které pravidelně vyprodává jeho velkoformátové diashow tu z Ruska, tu z Austrálie nebo Aljašky, však tuší, že mu vypráví a promítá bývalý vedoucí stavebního úřadu v Plané u Mariánských Lázní?
„Kdyby v osmašedesátém bratrská armáda nevtrhla do tehdejšího Československa, nikdy bych republiku neopustil. Dál bych vystavoval stavební povolení na úřadě a těžko bych se jako zasloužilý ouřada po víc než dvaceti letech, když se konečně otevřely hranice, vydal do světa,“ říká Leoš Šimánek. Vypráví o tom až teď v nové knize Cestování je můj život s podtitulem Na plachetnicích Tichomořím a na člunech divočinou severní Kanady. Není to typická šimánkovská publikace plná fotografií, ale próza, byť barevné snímky v ní samozřejmě nechybí. »
Nikde není tolik divokých zvířat jako na Aljašce
Září 2013, rozhovor vedla: Zuzana Krybusová
Přerov – Cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek projel svět křížem krážem. Žádná země ale na něj nezapůsobila tak jako Aljaška, místo s jedinečnou panenskou přírodou. Její pobřeží zdolával se svou rodinou a dvěma přáteli několik měsíců na nafukovacích člunech. Podle jeho slov vše fungovalo výborně i přesto, že občas nebyla nouze o dramatické momenty.
Pane Šimánku, vím, že jste na Aljašce nebyl poprvé. Co bylo důvodem návratu do tohoto kraje?
Na pacifickém pobřeží Kanady a Aljašky jsme strávili dohromady devět měsíců, které jsme rozdělili na tři části, a to do tří letních období. První cestu jsme absolvovali, když bylo synovi Jakubovi šest let, to popisuji v knize Kanada – Aljaška: Dobrodružství v divočině (vyšla v roce 2003, pozn. red.). Ale ve chvíli, kdy se blížil konec této expedice, jsme si řekli, že by byla škoda se sem zase nepodívat. A tak padl návrh, že příště vyrazíme opět na nafukovacích člunech, tentokráte podél celého pobřeží. Trvalo však několik let, než se tato akce uskutečnila – na světě už byla i moje dcera Veronika, tenkrát pětiletá, která celou expedici absolvovala s námi. O rok později totiž zvládla i její závěrečnou etapu. »
Rozhovor pro kulturní měsíčník kdy-kde-co
Srpen 2013, rozhovor vedla: Ivana Dosoudilová
V době, kdy vzniká tento rozhovor, pomalu ale jistě končí prázdniny, jak jste je prožil?
Tentokrát jsem prožil prázdniny sepisováním a vydáním nové knihy. Rozhodl jsem se, že napíšu autobiografi ckou knihu, ve které čtenářům přiblížím své dětství, mládí a první dvě cesty. Kniha se jmenuje Cestování je můj život s podtitulem Na plachetnicích Tichomořím a na člunech divočinou severní Kanady. Popisuji v ní moje první expedice – byly to velice dobrodružné, dramatické a zajímavé cesty. Knihu jsem právě rozvezl distributorům a teď mám konečně možnost vyrazit po stopách mého dětství – do Orlických hor, na Vranovskou přehradu a na Roháče do západních Tater.
Jak se z architekta stane cestovatel?
To je dlouhá příhoda, tak ji zkrátím. V roce 1968 jsem musel opustit republiku. Podařilo se mi dostat do Bavorska, kde jsem si založil vlastní fi rmu. Projektoval jsem domy a žil si spokojeným životem. Něco mi ale scházelo! Když mě navštívil kamarád, který mi ukázal fotografi e z Kanady a vyprávěl mi, co tam všechno zažil, probudily se ve mně dětské touhy. Kancelář jsem zavřel, zaměstnance propustil a vyrazil do Kanady. Nakonec jsem tam strávil spoustu let a uskutečnil si »
Zářiový časopis Koktejl
článek: Ledová past
Nezapomeňte si koupit nový časopis Koktejl, který vyjde začátkem záři.
Opět zde naleznete článek o mých cestách. Klikněte na šipku, pokud si jej chcete přečíst již nyní. »
NEJNOVĚJŠÍ DIASHOW
Jiří Koníček: Podél pacifického pobřeží Aljašky mezi ledovými krami a velrybami
Orlickoústecko – Nově sestavená panoramatická diashow cestovatele, spisovatele a fotografa Leoše Šimánka, jejíž součástí je řada dosud nezveřejněných fotografií, mapuje třetí, závěrečnou etapu zcela neobvyklé expedice. Tou byla završena dlouhá a náročná plavba, která doposud nemá obdoby: Šimánkovi byli první, kteří obepluli na nafukovacích člunech tichomořské pobřeží Kanady a Aljašky. Diashow „Aljaška – Pobřeží Pacifiku: Na člunech panenskou přírodou Severní Ameriky“ bude mít premiéru tradičně v Šimánkově rodišti Chocni, a to 29. září 2013 v 16.00 hodin v Panském domě. Pak ji uvidí diváci v dalších 33 městech na Moravě, Vysočině a východních Čechách. Závěr letošního turné bude 1. prosince v Aldisu v Hradci Králové.
Pozorování ze člunu i z ptačí perspektivy
Jedno celé severské léto plul cestovatel s rodinou – manželkou Lenkou, synem Jakubem a šestiletou
dcerou Veronikou – spolu s přáteli Jirkou a Lénou z Ústí nad Orlicí na dvou
nafukovacích člunech podél mimořádně členitého pobřeží Tichého oceánu. Vypluli z přístavu Haines.
Nejdříve směřovali do národního parku Glacier Bay, obrovského ledovcového zálivu s množstvím
různých druhů živočichů vodních i suchozemských a stovkami zátok, ostrůvků a ledovců.
Po plavbě trvající celkem tři měsíce skončilo jejich putování v městečku Whittier v zálivu
Prince William Sound. Záliv se nachází v přírodní rezervaci, která vyniká spoustou ledovců,
mohutných horských štítů a úžasnou spletí ostrůvků, poloostrovů a průlivů stěžujících orientaci.
Ohromující výšky věčně bílých hor a obří ledovcové splazy v doposud nedotčené přírodě - to byly
dominantní zážitky členů expedice. Dojmy se prohloubily v samém závěru expedice, kdy měli
cestovatelé ze sportovního letadla výhled na úžasný Harriman Fiord, do kterého stéká hned
šest ledovcových splazů najednou.
»
Cestování je můj život
První autobiografická kniha Leoš Šimánka
Na plachetnicích Tichomořím a na člunech divočinou severní Kanady
ÚVOD: Čtenáři mých knih a diváci diashow mne v posledních letech často vybízeli k tomu, abych o svém neobvyklém životě vydal autobiografickou knihu. Doposud jsem se vymlouval, že něco podobného nemám v plánu. Autoři autobiografií je většinou píší až na sklonku svého života, ale já – alespoň se domnívám – k tomu mám zatím daleko.
Letos v zimě jsme se s mojí manželkou Lenkou, mladším bratrem Bédou a švagrovou Marcelo vydali lyžovat do Orlických hor. Z chalupy po rodičích jsme měli naplánovány společné túry na běžkách. Vše ale dopadlo úplně jinak! Sotva jsme do hor dorazili, začalo silně chumelit a množství sněhu nás tam doslova uvěznilo.
Dlouhé hodiny jsme trávili u krbu a vzpomínali s Bédou na naše dětství i období našeho společného dospívání, než jsem „vypadl z hnízda“ a odešel z mé rodné Chocně do Mariánských Lázní, kde jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání.
Vyprávění nás začalo natolik bavit, že mě ostatní přiměli k tomu, abych o svém životě povídal dál. Začal jsem jim tedy líčit emigraci a své nové začátky v Německu, kde jsem se postupně vypracoval na stavitele s vlastní dobře prosperující firmou…
Knihu si můžete objednat v našem knihkupectví.
Medvěd v jahodovišti
Fjordem Lynn Canal k ostrůvkům Lynn Sisters
Vyjíždíme z William Henry Bay, zátoky, kde za pěkného počasí musí být úplně nádherně. Na druhé straně fjordu se zvedají ohromné ledovcové hory. Vítr se v Lynn Canal otočil, teď fičí od moře přímo proti nám a mrholení dělá o to nejpříjemnější.
„Jirko!“ křičím na prvý člun. „Zahni do Boat Harbor. Mrznu jako drozd!“
Oba jsme před lety poznali tuto ze všech stran chráněnou lagunu, propojenou s fjordem úzkou průrvou ve skalách. Teď za odlivu z ní bude vytékat voda ven.
„Teda to je ale proud!“ žasne Léna, jakmile do úžiny vjedeme. Máme co dělat, abychom vůbec do laguny vjeli, motory řvou na plné obrátky a my se jen pomalu probojováváme do kýženého útočiště před tím příšerným větrem.
Všechnopárty
Leoš Šimánek hostem zábavného talk show Karla Šípa
Kliknutím na obrázek přehrajete pořad.
Vízum jsem dostal na základě vlastnoručně vyrobeného razítka
Sobotní host Radiožurnálu
Chtěli byste procestovat celý svět? V tom případě potřebujete být především nebojácní. To radí sobotní host Radiožurnálu, kterým byl cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Mezi 10. a 11. hodinou si s ním povídal moderátor Petr Rajchert.
„Jednou mě navštívil kamarád a ukazoval mi fotky z Kanady,“ zmiňuje Leoš Šimánek
první podnět, který ho dovedl
k cestování. Tehdy zavzpomínal na knihy Jacka Londona, které jako kluk čítával. Z první
cesty do Kanady
se vrátil po dvou měsících. „Nemohl jsem se soustředit na zaměstnání, a tak jsem
zavřel firmu a další
rok jel opět do Kanady,“ vypravuje.
Celý článek na stánkách Radiožurnálu
Cestovatel se usadit určitě nehodlá!
Rozhovor vedl Martin Zaoral
Leoš Šimánek: I když má rodinu, netráví s ní doma v Podkrkonoší moc času. Po emigraci do Německa pracoval jako stavební inženýr. Z pohodlí kanceláře vyrazil do kanadské divočiny.
Je to určitě jediný cestovatel, který díky svému charisma a dobře propracované show, během které poutavě komentuje diapozitivy ze svých cest, dokáže vyprodat i ty největší sály v republice. Rok co rok uvádí novou velkoplošnou panoramatickou live-diashow se sedmi projektory, při které se dají zakoupit i jeho cestopisné knihy, které sám píše a vydává. Ale kdo je vlastně Leoš Šimánek? Snil vždy o tom, že bude cestovatel? Jak se z něho stal spisovatel? Jak zvládá skloubit život na cestách s rodinným životem po boku manželky Lenky a výchovou syna Jakuba a dcery Veroniky? A nehodlá se už přece jen konečně usadit? »
Dobré ráno ČT2
Beseda s L. Šimánkem
Nová kniha – Z Nového Zélandu přes Havaj do Austrálie.
Několik vstupů do ranního vysílání ČT2. Kliknutím na obrázek přehrajete zvolenou část.
Kniha cestovatele Šimánka je zábavná, jako jeho diashow
Recenze nové knihy – Radek Strnad
Perex: Fotograf, cestovatel a spisovatel Leoš Šimánek se vrací. Jeho pestrou panoramatickou diashow „zimní“ Nový Zéland uvidí Děčín, Ústí, Chomutov i Teplice.
Ústecký kraj, ČR – Z Nového Zélandu přes Havaj do Austrálie. Tak slibně exoticky, navíc s podtitulem „Za přírodními krásami Oceánie“, nazval svou novou knihu muž mnoha zážitků, cestovatel, fotograf, spisovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Zkrátka světa znalý chlapík se srdcem neklidným.
Výpravná celobarevná publikace o 160 stránkách vyšla pod hlavičkou nakladatelství ACTION-PRESS. O to zajímavější je vyprávění o zážitcích z něj, že vše Leoš Šimánek absolvuje se svou rodinou. Netrmácí se tedy světem jen tak, nepoznává cizí země pouze „s batohem a kompasem“, blízcí jsou mu nablízku. Na vlastní kůži zažívají jeho žena Lenka a děti Jakub i Veronika to, co jejich otec; nabírají jeho zkušenosti. Poznávají, baví se a někdy jsou spolu s ním i v úzkých. »
Z Nového Zélandu přes Havaj do Austrálie
Nová autorova kniha
Za přírodními krásami Oceánie
LEOŠ ŠIMÁNEK soustředil v této knize své nejzajímavější zážitky ze zemí, jejichž břehy omývá Tichý oceán, a uvádí v ní doposud nepublikované fotografie.
Knihu si můžete objednat v našem knihkupectví.
Nový Zéland – rozhovor
Rozhovor vedl Petr Mareček
V době všemožných dokonalých technologií včetně 3D, kdy lze s kamerou nahlédnout živému žralokovi skoro až do jater, působí jako anachronismus. Sympatický vousáč promítá diapozitivy na velkoplošné plátno a jen k nim vypráví. Cestovatel a fotograf Leoš Šimánek má však všude vyprodáno a musí přidávat další a další představení. „Neumím si to vysvětlit, je to záhadný fenomén. Lidí mi říkají, že mě znají, že ukazuju kvalitu a mám zajímavé příhody. Vím, že jsme v digitálním věku, ale držím se jistoty – diapozitivů. Ty mi nic nenahradí,“ říká Šimánek, který se opět s panoramatickým plátnem a sedmi projektory vydává na turné po republice.
Začal tradičně v jeho rodné Chocni, kde uvedl nově sestavenou diashow Nový Zéland – Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů, které projel s rodinou – manželkou, synem a dcerou. Celorepublikové turné ukončí derniérou 2. prosince v Mladé Boleslavi.
„Stihnout promítání v jednašedesáti městech za jeden rok bylo velmi náročné. Řekl jsem si, že se už
nebudu tak honit a rozdělím turné na
dva, začal jsem vloni na východě Čech a na Moravě a letos projedu západní polovinou
republiky včetně Prahy. A proč jsem se k zemi dlouhého
bílého mráčku – jak říkají Zélandu Maorové – vrátil? Původní verzi diashow jsem totiž ukazoval jen v pětadvaceti
městech a moji čtenáři i diváci
mě bombardovali otázkami, jestli bych s ní nemohl přijet i k nim,“ vysvětluje choceňský
rodák, který už ukázal Tichomoří, Rusko, Kanadu, americký
západ, Havaj či pobřeží
Pacifiku.
»
Opilé Maory na Novém Zélandu uvidíte těžko
Rozhovor vedla Zuzana Krybusová
Šumperk – Leoš Šimánek je známý tím, že rád dělá neobvyklé věci. Vzdát se kýženě očekávaného léta a vydat se zpět do zimy? Stěží by to někdo udělal! On však věděl, do čeho jde. Věděl, že jej a jeho rodinu očekává zajímavý svět, a o to víc v zimě. Leoš s manželkou Lenkou, synem Jakubem a dcerou Veronikou vyrazili na dlouhou cestu, tentokrát do Aotearoa – země dlouhého bílého mraku, jak nazývají Maorové, původní ostrovní obyvatelé Nového Zélandu, své ostrovy. Skoro tři měsíce Šimánkovi důkladně poznávali novozélandské souostroví nacházející se mezi rovníkem a jižním pólem.
Procestoval jste skoro celý svět, řekněte mi, byl jste na Novém Zélandu poprvé?
Nový Zéland jsem navštívil již před pětadvaceti lety, ale neměl jsem možnost jej projezdit tak, jak bych si přál. V té době jsem cestoval na jachtách po Tichomoří. Na Šalamounech jsem poznal novozélandskou rodinu, která si tam vyrazila na své plachetnici a trávila zimu v teplých krajích na rovníku. Skamarádil jsem se s nimi natolik, že mi nabídli cestovat společně s nimi. Velké plus bylo, že jsem uměl řídit loď a poměrně dobře vařit, tudíž jsem jim mohl být prospěšný. A právě od nich jsem se dozvěděl o nejkrásnější hoře Jižního ostrova Nového Zélandu. Ta se jmenuje Mitre Peak. Byl jsem jejich povídáním tak uchvácen, že jsem si řekl, že ji musím vidět. »
„Slovo problém nepoužívám“
Lenka Šimánková o dvaadvaceti letech života s cestovatelem
O cestovateli, fotografu a spisovateli Leoši Šimánkovi bylo napsáno mnohé. O jeho žene Lence naopak velmi málo. Velká škoda: spolu s ním (a jejich dětmi) slezla hory a plula moři. A ješte mnohem víc…
Východní Čechy – Věřím, že jen málokdo nad jménem Leoše Šimánka zaváhá. Rodák z Chocně jako čerstvý inženýr – stavař v šedesátých letech emigroval do Německa, na námořní lodi procestoval kus světa a toulavých bot už se nezbavil. Zorganizoval bezpočet výprav do překrásných i na pohled nehostinných míst světa, napsal o nich sedmnáct knih plných nádherných fotografií a rok co rok objíždí republiku se svými pověstnými live diashow, které ani po dvaceti letech nemají nouzi o diváky. Už dvaadvacet let ho na všech cestách provází jeho žena Lenka a postupně i jejich děti: Jakub a Veronika. Jaký je život po boku a tak trochu ve stínu cestovatele – dobrodruha? Takové je téma rozhovoru s Lenkou Šimánkovou: mimořádně příjemnou ženou, která – v kožichu a se zlatými kanadskými nugety na krku – nikomu v kavárně nedávala tušit, že umí ulovit zvíře, vláčet vlastníma rukama do nekonečného kopce kmeny stromů, žít v padesátistupňových mrazech a sbalit rodinu na rok života v kanadské pustině. »
Doma v divočině
Časopis Koktejl 12/2011
Představte si, že zamknete byt, popadnete batoh a odletíte do míst, kde je to k nejbližší vesnici týden chůze. Společnost vám budou dělat jen losi, vlci a grizzlyové. Životem, o kterém psal Jack London, občas žije i Leoš Šimánek.
Kanadská Severozápadní teritoria, jezero Clark a na jeho břehu srub. Kolem jsou nekonečné husté lesy, v dálce se třpytí rozeklané hřbety pohoří Mackenzie. Dostat se sem lze jen pěšky, hydroplánem nebo helikoptérou, přičemž nejbližší civilizace je dvě stě kilometrů daleko. Prožít v této divočině dva týdny romantické dovolené, to by byl balzám na duši a trhák cestovek. Ale čtvrt roku nebo dokonce rok? To už chce opravdu srdce trappera. Před lety se parta takových srdcařů ocitla právě u jezera Clark a dohodla se, že lepší místo pro stavbu pravé kanadské srubové pevnosti by hledali marně. A pustili se do díla. Pod rukama pěti chlapů a tří žen vyrůstal Fort Clark, nádherný a funkční srub, na jehož stavbu padlo tři sta stromů. „Všechny jsem je ale musel zaplatit. Jeden stál deset centů, celkem jsem tedy za stromy dal třicet dolarů,“ říká Leoš Šimánek, který se krátce před tím vzdal výnosné profese architekta v Německu a obul toulavé pohory. Než se ale k zemi sesul první smrk, musel si Leoš vyřídit všechny úřední náležitosti. Nejprve získat zlatokopeckou licenci, díky níž si pak můžete vykolíkovat svůj claim (zábor). A když už jste zlatokopem, získáváte i právo postavit si v divočině srub. Claim máte v držení doživotně a hektar na bydlení vám stát přidělí na 99 let. A pak už stačí jen rýžovat a počítat zlatinky… Anebo ne? „K tomu je ještě dlouhá cesta,“ podotýká Leoš Šimánek, „Nejprve vás čeká nekonečná dřina na stavbě srubu. V oblasti sice nějaké zlato je, ale nezbohatl byste z toho. My jsme tam navíc nebyli kvůli zlatu, ve srubu jsme chtěli přečkat zimu a pak s jarem dokončit expedici na nafukovacích člunech Severní Amerikou, kterou popisuji v knize Aljaška – Dobrodružství do extrému.“ Tehdy ještě český cestovatel netušil, že se mu toto místo stane druhým domovem. »
Šimánkova srdeční záležitost
Nová autorova kniha, která výjde na konci září
V KANADSKÉ DIVOČINĚ – O životě ve srubu u jezera Clark
Autorovu rodinu život v divočině stmeluje a upevňuje. Syn a dcera se naučili celé řadě věcí,
se kterými by se nikde jinde nesetkali.
Z knihy vyzařuje láska k přírodě a k prostému způsobu života, který může člověka naplňovat
neskonalým štěstím!
Kniha je dostupná v mém internetovém obchodě
K nejkrásnější hoře jižní polokoule
Za tři měsíce šestnáct set kilometrů neopakovatelnými přírodními krásami
Nová velkoplošná panoramatická live-diashow cestovatele, spisovatele a fotografa Leoše Šimánka zavede ctitele dálek a obdivovatele přírodních krás opět na jižní polokouli. Nese název „Nový Zéland – Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů“ a přiblíží souostroví, jež mnozí považují za nejkrásnější zemi na naší planetě.
Přibyli Maoři a sopky
Touto projekcí cestovatel připomíná dvacáté výročí promítání svých diashow. Podruhé se vrací – poprvé to byla dlouhá cesta jižními oblastmi Ruska – k tématu, které diváci již zhlédli. „Nový Zéland jsem promítal před pěti lety, řada lidí ho neviděla, a tak jsem měl spoustu dotazů, zda ho nebudu opakovat. Nerad se opakuji, ale zjistil jsem, že mám v archívu mnoho nepoužitých snímků. Diashow je tedy vlastně nová, sestavená z fotografií, které jsem dosud nepublikoval. I pro ty, kteří viděli původní verzi, bude opravdu nová. Opět mám sedm projektorů, tento počet se mi osvědčil. Sedmý používám na mapy a grafiku, ten pokaždé přinese do obrázků něco navíc. Hodně ho využívám v hudebních pasážích pro čtvercové snímky,“ prozradil detaily Leoš Šimánek. Do nové verze Nového Zélandu přidal další zajímavosti, třeba záběry ze sopečných oblastí: „První diashow jsem vlastně o sopky ošidil, ale i o Maory, původní obyvatele souostroví, jejich překrásné dřevořezby a malované domy. A ještě o další zážitky, které by bylo škoda nepředvádět.“ »
Zářiový časopis Koktejl
článek: Horké slzy
Nezapomeňte si koupit nový časopis Koktejl, který vyjde začátkem záři. Naleznete zde můj článek o Novém Zélandu.
Jen málokterá města na světě člověk pozná po čichu. Zcela bezpečně ale poznáte Rotorua na Novém Zélandu – smrad sirovodíku a zkažených vajec je všudypřítomný. Odměnou za trochu čichového nepohodlí je ale jedna z nejkrásnějších podívaných na světě…
Nový Zéland
Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů
Připravované diashow 2011–2012
Jen málokdo zná nejkrásnější kout naší planety s azurově modrým mořem, stále zeleným pobřežím a s čerstvě zasněženými vrcholky hor! Leoš Šimánek je známý tím, že rád dělá neobvyklé věci. Vzdát se kýženě očekávaného léta a vydat se zpět do zimy? Stěží by to někdo udělal! On však věděl, do čeho jde. Věděl, že jej a jeho rodinu očekává zajímavý svět, a o to víc v zimě.
Leoš s manželkou Lenkou, synem Jakubem a dcerou Veronikou vyrazili na dlouhou cestu, tentokráte do Aotearoa – země dlouhého bílého mraku, jak nazývají Maorové, původní ostrovní obyvatelé Nového Zélandu, své ostrovy. Skoro tři měsíce Šimánkovi důkladně poznávali novozélandské souostroví nacházející se mezi rovníkem a jižním pólem. V délce šestnácti set kilometrů se od severu k jihu řadí celý kaleidoskop geografických zajímavostí začínající u písečných pláží s palmami, také v zimě kvetoucími ibišky, kolem gigantických kuželů sopek, gejzírů, barevných vulkanických jezírek s vařící se vodou či bublajícím blátem, podél křišťálově průzračných horských jezer, do velehor pokrytých ledovci.
Ani tentokráte autor nefotografoval pouze přírodu, faunu a flóru, ale věnoval se se svojí rodinou všemožným aktivitám. Vyráželi na koních, kanoích či kajacích, sjížděli na lyžích zasněžené vulkány nebo podnikali túry mezi ledovcovými horami. Při cestě lodí fjordem Milford Sound, který se hluboko zařezává do pobřežního pohoří Jižního ostrova, obdivoval a fotografoval Leoš Šimánek nejkrásnější horu jižní polokoule Mitre Peak, vypínající se ve svém zimním habitu přímo od hladiny moře do sedmnácti set metrů výšky. »
V Pekle se Šimánkem
Článek časopisu Koktejl 9/2010
Procestoval celé kontinenty. Tisícům lidí vypráví o tom, kam ho zanesly toulavé boty. Málokdo ale ví, jaká místa přirostla Leošovi Šimánkovi k srdci v České republice. Vyražme proto na prohlídku těch nejkrásnějších…
„Nejste náhodou Krakonoš?“ zeptala se Leoše Šimánka mile prostořeká servírka, „Nebo aspoň jeho brácha…“ Známý cestovatel jen pokrčil rameny: „Kdepak, Krakonoš nejsem. Ale jsem z toho kraje.“ Jistá podoba s pohádkovým vládcem našich nejvyšších hor se ale Leoši Šimánkovi upřít nedá – vysoká mohutná postava, hustý plnovous, neposedná kštice. Takových Krakonošů ale na drsném kanadském severu, kde Šimánek dlouhá léta žil, najdete nepočítaně. »
Besedy s promítáním
Poté, co jsem přestal uvádět svá cestovatelská diashow se sedmi projektory, sestavil jsem fotografie z jedné expedice pro digitální promítání. Pokračování…
Chalupa u Šimánků
Idylické ubytování na úpatí Krkonoš, se vším komfortem jak v létě, tak v zimě, blízko známých Adršpašských skal s možností nejrůznějších aktivit. Zde je odkaz na chalupu u Šimánků.
Facebook
Aktuální informace naleznete také na mém facebookovém profilu.